Ostrov Sokotra

O ostrově Sokotra:

Jemen se může pyšnit množstvím ostrovů roztroušených jako perly podél svého pobřeží; od množství korálových ostrovů, které se nacházejí kousek od západního pobřeží (například ostrov Kamaran) až po menší ostrovy, které jsou situovány blízko od jižního pobřeží v Adenském zálivu a mají vulkanický původ již z období neogónu, asi před 23 milionům let. Jiné ostrovy jsou více vzdáleny a tvoří vylomeny fragmenty pevniny, která se odštěpila asi před 27 miliony let, jako je například souostroví Sokotra.

Ostrov Sokotra leží přibližně 190 námořních mil od jižního pobřeží Jemenu v Adenském zálivu. Tato relativní izolovanost se projevila v neobyčejné unikátnosti ostrova. Podobně jako Galapágy, i ostrov Sokotra se může pyšnit unikátní faunou a flórou, která se nevyskytuje nikde jinde na světě. Také obyvatelé ostrova Sokotra mají vlastní jazyk (kterému chybí písemná forma) a vlastní kulturu, kuchyni a také architekturu: ani arabská ani arabská - je sokotranská.

Sokotra je největším z malého souostroví tvořeného ze čtyř ostrovů. Jednu dvojici tvoří Bratři (Samha a Darsa) a třetím ze čtveřice je Abd Al-Kúrí spolu se dvěma malými ostrůvky ležícími v Indickém oceánu na vulkanické vyvýšenině vzdálené 500 kilometrů jihovýchodně od Mukallá a 170 kilometrů od pobřeží Somálska. Ostrov Sokotra je přibližně 130 kilometrů dlouhý a 35 kilometrů široký.

Jeho název je odvozen od sanskrtu dripa sukhao ("ostrov nebo místo požehnání") nebo z arabského Suq qutra, což znamená "trh s dračí krví" - odkaz na pryskyřici ze svých nejvzácnějších stromů.

Dračí krev

Ve starověku byl ostrov znám Řekům už v prvním století před naším letopočtem jako legendární Ostrov Dioscorida a Marco Polo ho ve třináctém století označil jako Ostrov Sokotra - trh s dračí krví. Ostrov má mnoho názvů - Ostrov blaženosti, Ostrov Ticha, Ostrov mlh, Galapágy Indického oceánu nebo Galapágy Arabského poloostrova - tato označení mu lidé přisoudili během mnoha staletí.

Kvůli jeho strategické poloze při vstupní bráně do Rudého moře, byl ostrov Sokotra slavný již ve starověku a zmíněný v nejstarších příbězích světa. Gilgameš v babylonském eposu prochází vodami Světa mrtvých (úžiny Báb Al-Mandab) na jižním konci Rudého moře, kam se přišel učit tajemství nesmrtelnosti od jeho příbuzného Uta Napištiho.

Egypťané znali ostrov Sokotra jako ostrov džinů - duchů posvátných stromů, jejichž pryskyřici využívali při mumifikaci, chrámových obřadech a také v medicíně. Starověkým Řekům byl v prvním století před naším letopočtem ostrov známý jako "fénix" - Arabský pták- kvůli rumělce (sytě červená barvivu), která vytéká ze stromů - krev dračího stromu. Místní obyvatelé věřili, že je to výsledek mytologického boje na život a na smrt mezi drakem a slonem.

Populace ostrova se v současnosti pohybuje na úrovni 50 tisíc obyvatel, z nichž většinu tvoří pastevci ovcí a rybáři, kteří říkají unikátní Sokotričtinou. Hlavním administrativním městem ostrova je město Hadibo (Hadiboh) spolu s dalšími většími městy a vesnicemi, kterou jsou podél severní části ostrova. Dalšími většími městy jsou Muriel (s letištěm); Ghubba; Qadhíb a přístav na západě Qalansíja. Populace je tvořena mnohonárodnostní skupinami - Hadramí a golfskými Araby, kteří se zde usídlili před více než 3000 lety podobně jako Řekové, Afričané, Somálci, kmeny Mahr a potomci otroků, námořníků, obchodníků nebo zachráněni trosečníci z lodí a další rasy, které sem migrovali od dvanáctého století. Nachází se zde také beduínská skupina Sokotranov ve vnitrozemí ostrova, která žije v kopcích, kteří se živí chovem dobytka a koz. Různorodost složení obyvatelstva ostrova nepřekvapuje, vzhledem k jeho dlouhou historii.

Počasí

Život na ostrově je ovlivňován dvěma monzunovými obdobími. Jihozápadní monzuny od dubna do září přinášejí extrémně silný, horký a suchý vítr z Afriky. Během tohoto období padá minimum srážek a přichází k mimořádnému vysušení. Zimní monzunové období je mnohem příznivější a přichází ze severovýchodu, Indického subkontinentu a přináší občasné srážky od konce listopadu do března.

Dešťové srážky jsou vždy vydatnější na horách jako na více vyprahlých pobřežních pláních, kde někdy neprší i více let. Pro vodní zdroje ostrova jsou však mnohem více důležitější, než monzunové období, zásobárny vody, které poskytují hory a srážky v nich a které jsou dostatečné pro celý ostrov.

Fauna a flóra

Pobřežní plánu jsou sub-saharského charakteru a rostou na nich listnaté keře Croton socotranus, pryšec (mliečnik), okurkové stromy a Ziziphus spina-christi, zatím co v údolích se nachází více keřů s kadidlový stromy a také bizarními stromy připomínající obrácené láhve. Bohatá vegetace prožívá suché monzuny v údolích nebo chráněná v horách. I díky minimalizování lidské činnosti se na ostrově nachází až 37% unikátní flóry charakteristické pro souostroví. Není proto divu že ostrov se těší tak velkému zájmu botaniků. Bylo zaznamenáno více než 825 druhů rostlin a přibližně 307 z nich neexistuje nikde jinde na světě.

Toto z něj dělá jednu z nejbohatších ostrovních flór na světě a proto je Sokotra označena jako Galapágy Arabského poloostrova. Fauna na ostrově je podobně obdivuhodná, kdy 90% druhů plazů přítomných na ostrově se nevyskytuje nikde jinde na světě.

Dračí strom

Strom s dračí krví, Dracaena cinnabari, je poměrně rozšířený ve stále zelených lesích v centrální a východní části ostrova a je dominantou některých lokalit. Některých věk se blíží 500 rokem. Stromem se nejlépe daří v lokalitách, kde se vytvářejí mlhy a nízké mraky a jsou zasaženy monzunovým slabým deštěm.
Příčinou úbytku těchto stromů na ostrově je pravděpodobně změna klimatu.

Soustroví Sokotra

V roce 1998 bylo souostroví Sokotra označeno za jeden z nejvýznamnějších ekosystémů na Zemi. V roce 2004 se souostroví zařadilo na seznam lokalit čekajících na zapsání do světového dědictví UNESCO a 8. července 2008 se dočkalo svého zápisu.

Sdroje: Yemen - Jewel of Arabia, AITHIE, Charles and Patricia; The Lost World of Socotra, BOGGS, Richard. Photos: Veronika Kramarekova